Rod Kuřáků má svůj počátek na Blatensku. V berní rule je v roce 1654 ve vsi Hajany zmíněn  Matěj Kuřák, rolník na stavení zkažený, s poznámkou - vyhořel, defalcírován (dočasně osvobozen od daně)  k 3. kvartálu 1669.

Jeho syn Vít Kuřák (1642-1708) již žije v Blatné, kde je rybním holomkem.  Holomci či fišknechti, pomocníci porybného, prováděli dozor nad rybníky a jejich ochranu před pytláky. 

Kuřákovi měli toulavé boty, Vítův syn Antonín Kuřák (*1670) se stal kantorem a varhaníkem, působil  převážně ve Štěkni a krátkou dobu ve Volenicích  na Strakonicku. Byl dvakrát ženatý, první ženou byla  Anna Marie,  dcera Matthiase Zöberera, kamenického mistra z Českého Krumlova, podruhé se oženil s Alenou Petráčkovou z Písku.

 Z druhého manželství pocházel syn Antonín (*1711), který již žije v Praze a  s Marií Flajovou má syna Františka Kuřáka (1743-1801). Ten již začíná psát další kapitolu rodu, ze kterého vzešly významné osoby  pražského Podskalí.  František byl pobřežným, jeho  syn Šimon Kuřák (1777-1850) byl obchodník s dřevem  a podskalský měšťan.  Celou historii rodu zpracovala publicistka Věra Vostřebalová, dejme tedy slovo jí:

„Mezi dřevaři vynikal Šimon Kuřák, bodrý Podskalák, který obchodem zbohatl a stal se majitelem pěti zdejších domů. Mezi nimi byla i Výtoň, bývalé dřevní mýto, jediný dům do dneška zachovaný. Šimon Kuřák měl  ze dvou manželství  sedm dcer a dva syny. Matkou obou synů byla Kateřina Vejdovská z Kouřimi. Chloubou rodiny se stal nejstarší František Kuřák (1801 - 1868), který v Praze vystudoval medicínu a stal se ve Vídni univerzitním profesorem. Známější a populárnější než on byl však mladší Karel Kuřák (1813-1883),  dědic otcovské živnosti, typický představitel  mladé generace Podskaláků. Když se roku 1840 oženil s Marií Hlavsovou, dcerou vlasteneckého mlynáře z Primátorského ostrova, dal mu otec k obývání jeden ze svých domů čp. 336/II.

Karel Kuřák nebyl obyčejným dřevařem, ale odborníkem. Vzdělával se, měl v knihovně německé dřevařské spisy a z české literatury všechno, co v tehdejší době vycházelo.  Býval členem Jednoty pro povzbuzení průmyslu a podporoval kdejaký vlastenecký podnik. Účastnil se revoluce r. 1848 a byl pak zvolen do prvního obecního zastupitelstva. Oporu měl ve své ženě, která za svobodna, spolu se svou sestrou Annou Hlavsovou, byla členkou vlastenecké družiny Bohuslavy Rajské.

Svých šest dětí vychovali Kuřákovi po česku, tři synové Karel, Josef a Ladislav chodili do první české reálky, kde se seznámili  se stejně starými syny Boženy Němcové. Když Němcovi upadli do bídy, zvávala Marie Kuřáková jejich chlapce k sobě, pod záminkou, že se s jejími dětmi budou učit, spíš ale proto, aby jim nabídla oběd. Starší dcery Kuřákových Márinka a Božena byly pro nedostatek českých škol vychovány soukromě. Ale nejmladší Anna vyrůstala už v době, kdy tu byla Vyšší dívčí škola. Byla zapsána mezi prvními a nemálo si na tom zakládala. Žačky této školy se považovaly za studentky a pochytily už leccos z rodící se ženské emancipace. Okázale též nosily úzké sukně v době, kdy všemocně vládla krinolína.“

 Anna Kuřáková (1853-1886), tehdy již provdaná za Josefa Leopolda Federa, správce pivovaru v Mýtě, zemřela v mladém věku na souchotiny, jejích čtyř sirotků Marie, Karoliny (mé prababičky), Marty a Josefa se ujala její svobodná sestra Márinka.  Byla to nadšená vlastenka, dobrá duše celé rodiny.  Angažovala se v ženském hnutí s Karolinou Světlou a Eliškou Krásnohorskou, byla správkyní Ženského výrobního spolku. V rodném podskalském domě poskytovala pomoc a útočiště všem členům četné rodiny v nemocech i starostech. Dosloužila svému bratru Karlovi, který ve 42 letech zemřel  také na souchotiny, do své domácnosti přijala i matčinu sestru Annu Hlavsovou, kdysi známou vlastenku, básnířku a revolucionářku.  Tak sloužila nejen vzrůstající obci feministické, ale i několika generacím své rodiny.

KUŘÁKOVI

Karel Kuřák *1813