Rod Novotných pochází z Mrákotína, malé vesnice mezi Skutčí a Hlinskem, jednotlivé větve rodu pak z okolních vsí – Nekvindovi z Otradova, Spilkovi z Dědové, Dospělovi a Jandovi rovněž z Mrákotína. V pozemkové knize je možno najít zápis, kdy Jiří Novotný (*1724), syn Jana Novotného, podruh z Mrákotína, v roce 1744 převzal grunt po tchánovi Matěji Dospělovi za 100 míšeňských kop. Jeho hospodaření však moc úspěšné nebylo, protože dále čteme, že „skrze dluhy grunt v roce 1768 ujal jeho švagr Václav Dospěl“.

Jeho syn Jan Novotný (*1752) je ševcem v Mrákotíně, stejně jako jeho syn Karel Novotný (1780-1814). Ten však z Mrákotína odchází a po svatbě s Veronikou Novákovou, dcerou rychtáře z Vrbatova Kostelce, kupuje v roce 1800 za  55 zlatých drnovou chaloupku čp.23 v Hlíně. Veronika Nováková byla potomkem rodů z okolních vsí – Novákovi z Bojanova, Hrbolkovi z Lhotic, Sokolovi a Kyselovi z Trojovic, Řezníkovi z Louky, Záplatovi z Podlíšťan, Vohradníkovi z Vrbatova Kostelce.

V drnové chaloupce v Hlíně (prý to bylo nejubožejší stavení ve vsi) zatím nastupuje další generace – Karlův syn stejného jména Karel Novotný (*1806) s manželkou Kateřinou Vondráčkovou. Předkové Kateřiny byli rovněž z blízkého okolí, většinou evangelíci, jejich původ se dá vysledovat až do 17. století: Matěj Vondráček – 1695 držitel gruntu v Prosetíně (tehdy Prasetíně), Jiřík Kalivoda – 1675 kovář z Rané, Matěj Zach – 1674 šafář dvora v Daleticích, Tomáš Tuček – 1670 rychtář v Rané, Chaloupkovi z Oldříše, Řehákovi z Oldřetic, Václavkovi z Vojtěchova, Biškovi ze Svratky.

Syn Karla a Kateřiny Jan Novotný (1833-1899) byl krejčí a se svou ženou Nepomucenou Turkovou, dcerou řídícího učitele z Vrbatova Kostelce, měl 12 dětí. Polovina z nich zemřela záhy po narození, dospělosti se jich dožilo šest. Nejstarší byl Jan, který se stal katolickým knězem, až do své smrti byl děkanem v Novém Městě nad Metují a svého nejmladšího bratra Františka, od kterého jej dělilo 22 let, vydržoval na studiích. Mezi nimi byly čtyři sestry, nejmladší Lojzička zůstala svobodná a celý život dělala svému bratru Janovi na novoměstské faře hospodyni.

František Novotný (1881-1964) vystudoval klasickou filologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity, po studiích působil jako profesor na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Do první světové války odešel v srpnu 1914 jako poručík v záloze 18. praporu polních myslivců. Zpočátku velel setnině na ruské frontě, zde byl ale 29.října 1914 zraněn a až do června 1915 poslán na dovolenou. Po provedeném superarbitračním řízení byl v důsledku zranění klasifikován jako "k řadové službě nezpůsobilý, místních služeb schopný". Po ukončení dovolené střídavě vykonával funkci velitele náhradní setniny 18. praporu polních myslivců ve Lvově a v Uhrách a instrukčního důstojníka ve škole pro záložní důstojníky 11. armádního sboru v Krnově a v Kamionce Strumilowe v Haliči. V posledním roce války byl velitelem školy pro výcvik jednoročních dobrovolníků. Válku končil v hodnosti setníka v záloze.

V roce 1918 získal doktorát a roku 1920 byl jmenován řádným profesorem na filozofické fakultě brněnské univerzity, kde působil až do roku 1957. Byl  děkanem filozofické fakulty, prorektorem univerzity, autorem velkého latinsko - českého slovníku, přeložil kompletní dílo Platona. Ve své publikační aktivitě byl neúnavný, výčet jeho prací je obsáhlý, svůj psací stůl opustil tři týdny před smrtí v 83 letech.

Františkovou ženou se v roce 1907 stala Karolina Federová. Jejím otcem byl Josef Leopold Feder, nájemce pivovaru v Mýtě (bratr Marie Federové, matky dříve jmenovaného Jaroslava Novotného),  matkou Anna Kuřáková, dcera Karla Kuřáka (1814-1882), obchodníka dřívím z Podskalí.

V roce 1922 František Novotný ovdověl a roku 1931 si vzal za ženu Věru Bakalinskou, ruskou emigrantku, která se svou matkou a sestřinou rodinou utekla před bolševiky z Kyjeva do polské Poznaně. Jejich domácnost se stala místem setkávání osobností brněnského kulturního a akademického života i ruské emigrace za války i v poválečných letech.

František Novotný a Karla Federová měli jedinou dceru Janu Novotnou (1908-1981), všemi ale nazývanou Hana, Hančí, moji babičku, která se později se stala středoškolskou profesorkou angličtiny. Roku 1932 se opět spojují nitky obou rodin Novotných – Jana Novotná si bere za muže Karla Novotného,  potomka rodu Novotných z Řepník, vnuka Marie Federové, sestry svého dědečka Josefa Federa.  Mají spolu tři děti: Evu – mou maminku, Karla a Hanu.

NOVOTNÍ - HLÍNA

František Novotný *1881

Karolina Federová * 1875