Předkové pradědečka Jaroslava Novotného  pocházejí převážně z malé vesnice na Chrudimsku jménem Řepníky a ze vsí z nejbližšího okolí - ze Střemošic, Zádolí, Svařeně, Hlíny, Libeciny a Bílého Koně. Najdeme zde jak sedláky, šafáře, tak i podruhy, putující z jednoho statku na druhý. V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 nacházíme v tehdejším panství Trojovice, které patřilo Janu Rudolfovi Czellerovi z Rozenthalu, mezi jinými tyto zakladatele rodu: 

Matěj Kolbaba, konšel v Řepníkách, 40 let, katolík; Salomina, jeho manželka, 41 let, katolík; Mikuláš Solyl (Solil), sedlák ve Střemošicích, 40 let, katolík; Marketa, jeho manželka, 30 let, nekatolík; Vondráš, jejich syn, ? let, nekatolík; Tomáš, další syn, 13 let, nekatolík; Jiřík Vechelyn (Vachalín), podruh ve Svařeni, 26 let, katolík; Rozina, jeho manželka, 20 let, katolík 

Docházelo zde často k příbuzenským sňatkům, a proto se některá příjmení vyskytují opakovaně na různých místech rodokmenu - to je případ Křepelků, Sobotků, Kolbabů, Vachalínů, Cejpů. Všechny rody jsou tak provázané, že je někdy velice obtížné se v nich vyznat, navíc v Řepníkách se vyskytovalo jen málo příjmení. V první polovině 19. století téměř každé třetí dítě, narozené v řepnické farnosti, neslo příjmení Sobotka. 

Nejstarší z Novotných, Jiřík, pocházel ze Zádolí, stejně jako jeho syn Václav (1682-1732). Václavův syn Jiří Novotný (1713-1756) se už se svou manželkou Alžbětou Sobotkovou usadil v Řepníkách. Rod pak pokračuje přes Jana Novotného (1741-1821) a jeho ženu Dorotu Pelcovou, jejich syna Matěje Novotného (*1773) s manželkou Dorotou Benešovou, jejíž předci byli z Hrušové, Bučiny a Vysokého Mýta a jejich syna Jana Novotného (*1802).

František Novotný (*1833) se narodil v Řepníkách čp. 23 jako druhé dítě polorolníka  Jana Novotného a Anny Sobotkové. Oženil se roku 1859 v Dymokurech s Marií Federovou, dcerou hospodářského ředitele dymokurského panství Antonína Federa. V té době působil jako pojezdný ve Žlunicích u Jičína. Později se stal po svém tchánovi ředitelem panství Dymokury, v dalších letech byl inspektorem biskupského velkostatku v Chrasti.

Jejich syn Jan se stal právníkem, působil v Blatné a později v Třeboni, další syn Otakar studoval medicínu, ale zemřel v mladém věku. Nejmladší syn Jaroslav Novotný (1876-1939) absolvoval vysokou školu báňskou v Příbrami, kde si našel ženu. Stala se jí Ludmila Fidlerová, dcera Ferdinanda Fidlera, ředitele příbramské dívčí měšťanské školy, rodáka z Železnice u Jičína a Albíny Kozderkové z Přímu u Hradce Králové, dcery Františka Kozderky z Luže a Anny Barešové z Přímu. Další jejich život je spojen s Ostravou. Jaroslav zde téměř 20 let působil jako závodní inženýr dolu Zárubek v Ostravě a poté v letech 1921 - 1934 byl vrchním báňským inspektorem u Báňské a hutní společnosti.Z tohoto manželství vzešli dva synové - starší Jaroslav, který se stal soudcem a v roce 1943 zahynul v Osvětimi a mladší Karel (1904-1976), otec mé matky, který pokračoval v otcových šlépějích a byl zpočátku závodním inženýrem na řadě dolů v Ostravsko - karvinském revíru a později profesorem na Vysoké škole báňské v oboru výstavba dolů.

NOVOTNÍ - ŘEPNÍKY

Jaroslav Novotný*1876

Ludmila Fidlerová*1877